Láska je věčná….

Krásnou něděli,

v pondělí tomu byly dva roky, co jsme si s manželem řekli ANO. Byl to nádherný den, který bych za nic na světě nevyměnila ba naopak, klidně bych si ho zopakovala znova. Nic bych na tom našem dni neměnila, až na pár detailů. To bych totiž nebyla ženská, kdybych nezměnila pár detailů na sobě že jo 🙂 Jediné co bych určitě před svatbou uvítala, by byl krásný, pořádný svatební plánovací diář, ten mi rozhodně chyběl. Neříkám, že na trhu jich pár nebylo, ale nic, co bych si představovala a co by stálo za koupi.

Teď dva roky po svatbě mě uchvátil tento od mých oblíbených holek z Momenteeczech. A uchvátil mě natolik, že jsem si ho musela pořídit. Rozhodla jsem se udělat si k výročí takovou malou radost a momentíček jsem si vyplnila zpětně a pořádně jsem si u toho zabulela. Pustila jsem si naše svatební video, prohlédla fotky a začala vzpomínat na ten nejkrásnější den každé nevěsty.

Můj manžel mě požádal o ruku na jedné svatbě a jakožto puntičkář a diářomil, který musí mít vše pod kontrolou a přesně podle svých představ jsem začala plánovat náš svatební den. Měla jsem na to rok a vše jsem si chtěla zařidit a udělat sama. Jasně, že malé konzultace s nastávajícím občas probíhali, ale většinou byl jako správný chlap prostě postaven před hotovou věc 🙂 Naše datum bylo stanoveno na 6.6.2014, ale to bychom nebyli my, kdybychom nepřišli s další bombou. Zjistila jsem, že jsem těhotná a svatba v šestém měsíci nepřicházela v úvahu. Malej se narodil koncem září a po šestinedělí jsme se opět vrhli do příprav.

Zbývalo devět měsíců do našeho svatebního dne a my nevěděli kam dřív skočit. Jedinou výhdou byl fakt, že svatba byla už dávno naplánována. Dodavatelé od šatů, přes dort, cukroví, květiny a místo svatby byli zajištěni z předchozího plánování, ale i tak to byl mazec. Dny utíkali jako voda, kort s malým mimčem. A najednou nastal týden před svatbou a já pendlovala, mezi domovem, dodavatelema, příbuznýma a mlýnem, kde jsme svatbu měli. Vlastně jsme se zastavili až večer před velkým dnem, sděli jsme s manželem na zahradě a užívali si poslední večer jako svobodní. Nastal den D a byl to ten nejkrásnější den, jaký jsem si mohla jako nevěsta přát.

Když jsem si to teď probírala zpětně, tan den mi hrozně rychle utekl. Den, který jsme si plánovali vlastně téměř dva roky, byl rázem pryč a ze mě byla vdaná paní, která už má jenom ty nejkrásnější vzpomínky. Chci jen říct, že vy se tady nervujete takovou dobu, aby všechno klaplo a pak šup a je to. 🙂 Kdybych na tom mohla něco změnit, rozhodně bych uvítala takový diář, s jakým přišli holky z Momenteeczeech, protože pokud si plánujete váš velký den sami, ušetří vám čas, jelikož v diáři opravdu myslí na vše a nakonec vám zůstane krásná památka na plánování tohoto velkého kroku ve vašem životě. A jak jste to měli nebo máte se svatbou vy?

Napsat komentář